|
|
Ziskovost pojišťoven v závislosti na kvalitě institucionálního prostředí
Dvořáček, Jan
Dvořáček, J. Ziskovost pojišťoven v závislosti na kvalitě institucionálního prostře-dí. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Tato diplomová práce se věnuje vlivu institucionálního prostředí na ziskovost pojišťoven v celé Evropské unii a Spojených státech amerických v období let 2009 až 2018. Cílem první části literární rešerše této diplomové práce je objasnění problematiky finanční analýzy pojišťoven a vyzdvihnutí důležitých milníků v historii pojišťovnictví ve světě a na území České republiky. Ve druhé části lite-rární rešerše je popsána charakteristika oblasti institucionálního prostředí a insti-tucionální ekonomie jako takové. Mimo jiné je popsán způsob klasifikace, měření kvality institucí a vliv institucionálního prostředí na ziskovost pojišťoven. V poslední části literární rešerše jsou vybrány proměnné, které jsou využity v empirické části této práce včetně zdůvodnění jejich volby. Empirická analýza je provedena pomocí mikroekonomických specifikací po-jišťoven a indexů specifikující institucionální prostředí. K analýze jsou využita data z období let 2009-2018, tato data mají roční frekvenci a týkají se 13 865 pojišťo-ven. Z důvodu specifického chování pojišťoven byl zvolen model s využitím pane-lových dat s fixními efekty. Výsledky empirické analýzy potvrzují kladný vliv na ziskovost námi sledovaných pojišťoven, některých mikroekonomických specifikací pojišťoven a kvalitu institucionálního prostředí v oblasti soudnictví. Závěry byly provedeny i v případě rozdělení pojišťoven na větší a menší pojišťovací instituce. Mimo jiné na základě veškerých zjištění byla vytvořena doporučení směrem k managementu pojišťovacích institucí.
|
|
|
Kvalita výkaznictví IAS/IFRS v rozvinutých a rozvíjejících se ekonomikách
Endelová, Anna
Práce se zabývá kvalitou vykazování v Rakousku a Kolumbii, jako zástupců rozvinuté a rozvíjející se ekonomiky. Kvalita komentáře k účetní závěrce byla zajištována pomocí ukazatele indexu zveřejnění pro standardy IAS 17, IFRS 16 a IFRS 7. Na základě hodnot indexů bylo zjištěno, že Kolumbie má nižší míru souladu s mezinárodními účetními standardy ve všech sledovaných obdobích a pro všechny standardy. Rakousko jako rozvinutá ekonomika vykazuje nadprůměrně vysokou hodnotu indexu ve všech sledovaných oblastech. Rozdílné institucionální prostředí se tedy odráží i na kvalitě výkaznictví. Zveřejnění u jednotlivých položek indexů se v čase mírně zvyšuje, a to jak u rozvinuté, tak rozvíjející se ekonomiky.
|
|
|
Vliv makroekonomického prostředí na existenci zombie firem
Sedlák, Pavel
Práce se zabývá identifikací vlivu vybraných determinantů na pravděpodobnost vzniku zombie firmy v Evropských zemích. Teoretická část charakterizuje zombie firmy, zkoumá jejich identifikaci a následky na ekonomiku. Následně popisuje strukturu pasiv podniků a vysvětluje vliv institucionálního prostředí a chování firem na jejich financování. Empirická část práce se zabývá analýzou panelových dat pomocí logistické regrese s fixními efekty, která testuje vliv mikroekonomického, makroekonomického a institucionálního prostředí na vznik zombie firem. Výsledky jsou statisticky významné a robustní.
|
|
|
Foreign Bank and Financial Development: Factors Affecting Foreign Bank Effects in CEE Countries
Hou, Jiale ; Vokoun, Marek (vedoucí práce) ; Chondrogiannis, Ilias (oponent) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Tato disertační práce analyzuje data na úrovni zemí pro 12 zemí střední a východní Evropy v letech 2000 až 2021 pomocí metodiky dynamického GMM. Jejím cílem je zkoumat vliv vstupu zahraničních bank na čtyři dimenze finančního rozvoje, včetně finanční stability, efektivity, hloubky a dostupnosti. Dále se článek bude zabývat faktory ovlivňujícími efekt zahraničních bank, včetně ekonomické a institucionální úrovně domácích bank a rozsahu a fáze vstupu zahraničních bank. Výsledek ukazuje, že pronikání zahraničních bank má pozitivní vliv na finanční stabilitu a efektivnost, zatímco na finanční hloubku a přístup má vliv negativní. Obecně platí, že vysoká úroveň ekonomického rozvoje a přísné a dobře rozvinuté institucionální prostředí je příznivé pro to, aby zahraniční banky vykazovaly pozitivní vliv na finanční rozvoj. A špatný vliv zahraničních bank na finanční hloubku a dostupnost se postupem času snižuje. Výsledky týkající se relativního významu zahraničních bank naznačují smíšený závěr. Celkově tato disertační práce doplňuje empirické důkazy o vztahu mezi zahraničními bankami a finančním rozvojem v regionech střední a východní Evropy a mohla by poskytnout více poznatků tvůrcům politik.
|
|
|
Vliv korupce na ekonomický růst v zemích EU
Horvatová, Martina
Horvatová, M., Vliv korupce na ekonomický růst v zemích EU. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. Bakalářská práce zkoumá vliv korupce na ekonomický růst v zemích Evropské unie. V práci je popsán vývoj ekonomického růstu a korupčního klimatu, institucionální prostředí a boj proti korupci v EU. K dosažení cíle je využito analýzy vlivu korupce na ekonomický růst, která je provedena pomocí vícenásobné regrese na panelovém souboru dat. V závěru práce jsou shrnuty veškeré poznatky a je navrženo možné doporučení omezení korupce v rámci Evropské unie.
|
|
|
Vliv (neformálních) institucí na hospodářský růst
Ptáčková, Miroslava
Cílem této diplomové práce je prokázání vlivu neformálních institucí na vývoj ekonomického růstu. Neformální instituce jsou charakterizovány mírou daňových úniků a mírou korupce, neboť tyto faktory odráží kulturu, morální hodnoty společnosti, ale i nastavení formálního institucionálního prostředí. Vztah je empiricky ověřen pomocí korelační analýzy a panelové regrese. Analýza je provedena na vzorku 23 zemí OECD a vztahuje se k období let 1999 až 2010. Základní model panelové regrese stojí na teorii neoklasického růstu. Do tohoto modelu jsou následně zařazeny vybrané institucionální proměnné. V závěru jsou diskutovány výsledky empirických analýz.
|
|
|
Institucionální prostředí a otevřenost ekonomik
Bříza, Kristián
Cílem této diplomové práce je zhodnotit intenzitu mezinárodního obchodu zemí Evropské unie ve vztahu k institucionálnímu (právnímu) prostředí jednotlivých zemí. Index ekonomické svobody od Heritage Foundation slouží k popisu kvality institucionálního prostředí jednotlivých zemí. Intenzita mezinárodního obchodu je vyjádřena jako míra otevřenosti, která představuje podíl exportu a importu na hrubém domácím produktu. Pro kvantifikaci vztahů mezi proměnnými je využito korelační a regresní analýzy. Finální model je založen na panelových datech od roku 1996 do 2017 pro 27 zemí Evropské unie, přičemž pouze Malta je vyloučena. Vliv institucionálního prostředí je porovnáván s ostatními determinanty stupně otevřenosti. Ve své práci jsem použil následující proměnné: hrubý domácí produkt na obyvatele, podíl produktivní populace ve věku 15-64 let, investice jako procento HDP, směnné kurzy a index lidského rozvoje (HDI). Výsledkem práce je zjištění, že institucionální prostředí pozitivně ovlivňuje obchodní výměnu, ale vztah s mírou otevřenosti se nepodařilo prokázat.
|
|
|
Institucionální prostředí a otevřenost ekonomik
Tomcová, Petra
Tomcová, P. Institucionální prostředí a otevřenost ekonomik. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Diplomová práce si klade za cíl zhodnotit intenzitu mezinárodního obchodu ve vztahu ke kvalitě právního prostředí. Sledované období je vymezeno pro roky 2000-2017. Jako základní ukazatel institucionálního prostředí je zvolen koncept Governance matters, který je zveřejňován Světovou bankou, a ve kterém jsou hodnoceny jednotlivé ukazatele institucionálního prostředí, a na jejich základě je sestaven souhrnný ukazatel institucionální kvality v jednotlivých zemí Evropské unie. V empirické analýze jsou použity výsledky institucionálního prostředí spolu s ekonomickými ukazateli a jsou vytvořeny jednotlivé modely prostřednictvím panelových dat. U institucionálních proměnných výkonnost vlády a úroveň demokracie byl potvrzen vztah s otevřeností ekonomiky.
|
|
|
Vliv institucionálního prostředí na vývoj ekonomik postsocialistických zemí
Mádr, Michal
Tato disertační práce se zabývá ekonomickými důsledky utvořeného institucionálního prostředí v postsocialistických ekonomikách. Institucionální prostředí je ztotožněno s politickým uspořádáním. Hlavním cílem bylo zjistit, zda úroveň politického prostředí ovlivňuje ekonomickou výkonnost v postsocialistických ekonomikách. Úroveň politického uspořádání je v této práci vyjádřena dvěma způsoby. Prvním z nich je použití standardního vyjádření prostřednictvím tří konceptů (Freedom in World, Polity2, Liberal Democracy Index V-Dem). V rámci druhého způsobu je tato úroveň spojena s jednotlivými politickými režimy (demokracie a autoritářské režimy; liberální demokracie a neliberální režimy). Na základě výsledků lineární regresní analýzy je možné tvrdit, že vyšší úroveň politických institucí podporuje ekonomickou výkonnost. Zároveň jednotlivé analýzy naznačují, že liberální demokracie dosahují nejvyšší ekonomické výkonnosti v rámci jednotlivých politických režimů, zatímco demokratické režimy mají podobné ekonomické výsledky jako autoritářské režimy. První dílčí cíl ověřoval opačnou vazbu, tedy zda faktory ekonomické výkonnosti reprezentující modernizační teorii měly vliv na utváření politických režimů v postsocialistickém prostoru. Pro naplnění daného cíle byla použita probit regresní analýza. V rámci této analýzy bylo identifikováno, že jednotlivé faktory modernizační teorie (ekonomická úroveň a vzdělanost) měly vliv na etablování liberálních demokracií. Na základě výsledků této analýzy byly rovněž diskutovány další dvě teorie vysvětlující utváření politických institucí, konkrétně raně vyvinuté instituce a prokletí hojnosti přírodních zdrojů. V poslední části byl naplněn druhý dílčí cíl prostřednictvím analyzování oboustranné kauzální spojitosti mezi úrovní politických systému a ekonomickou výkonností s užitím testu Grangerovy kauzality. Výsledky tohoto testu naznačují, že pravděpodobně neexistuje v grangerovském pojetí oboustranný kauzální vztah mezi těmito veličinami. Zároveň je tato oboustranná kauzální spojitost přítomna pouze v případě liberálních demokracií.
|
|
|
Economic change in Russia: Oil dependency
Krupa, Mikuláš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na případ Ruská federace, její ekonomiky a posouzení její závislosti na ropě. Rusko bývá často uváděno jako příklad země trpící na prokletí přírodních zdrojů, protože její nerostné bohatství tvoří významnou část exportů a příjmů země. Práce se nejprve zaměří na faktory určující současný stav ruské ekonomiky. Přítomnost projevů holandské nemoci v ruské ekonomice bude zjišťován pomocí aplikace vektorového modelu korekce chyb na reálném směnném kurzu země. Práce bude rovněž obsahovat analýzu ruského institucionálního prostředí na projevy dalších symptomů teorie prokletí zdrojů. Analýza posledního federálního rozpočtu bude provedena za účelem posouzení udržitelnosti ruských veřejných financí. Práce je zakončena diskusi výsledků a možnostmi dalšího rozvoje ruského hospodářství.
|
host ::
RSS.